na Blog.cz

Bill: To bychom udělali společně. Ha, ha velké skóre.

Georg: Když by to byla Nobelova cena za trpělivost, potom bych to byl definitivně já.

Bill: Ale když by to byla Nobelova cena za to, kdo je nejvíc sexy, potom bych to byl já.

Tom: Každý z nás! Neumíme vařit.

Bill: Neumíme si ani uvařit vajíčka.

Všichni: Já!

Bill: Ale kdyby to znamenalo mít s ní sex, potom by do toho nikdo z nás nešel.

Bill: Já. Miluju upíry, takže bych na to mohl mít definitivně talent.

Georg: Věřím, že by to byl Gustav.

Bill: Ale když se podíváte na oblečení, potom bych to byl já.

Bill: Opravdu nejsem ta správná osoba, tyhle situace nemám skutečně rád. Je divné, když plánujete takové věci do detailu. Rád bych se prostě s někým seznámil spontánně.

Georg: Vzal bych auto a odjel do lesa.

Tom: Mé perfektní rande je na nějakém hotelovém pokoji.

Georg: Odjel bych s tou holko do lesa.

Bill: Udělal piknik.

Tom: Počkal na sex!

Tom: Kytky jsou pořádku, ale radši to chci ve tmě.

Bill: Ano, určitě! Ale musíte být s pravou láskou opatrní, protože je skutečně těžké ji najít. Hodně má štěstí, ostatní ne. Věřím, že jedou můžete najít pravou lásku. Hodně lidí je do sebe zamilovaných, ale jenom jedna láska je ta pravá.

Tom: V tohle vůbec nevěřím.

Georg: Možná.

Gustav: Nevím. Myslím, že byste to neměli brát nějak tragicky a uvidíte, co se stane se vztahem.

Vypadají tak podobně!: včera před "Comet" udělením v Kolíně potkal Tom Kaulitz(17,v pravo ) sein jeho ,dvojče k zulíbání´ Chrise (16) a jeho přítelkyni Svenju (19)

Kolín - Dva kluci,jedna dívka- a docela dost zmatku!

Včera ukázal BILD foto Toma Kaulitze (17), kytaristu v německé úspěšné rokové kapele "Tokio Hotel", a nějakou neznámou krasavici - u něžného líbání.

Teď to vylezlo na povrch: Ten mladý muž na obrázku není Tom Kaulitz - nýbrž jeho dvojník.

Jak můžete přijít k omylu??

Ani sám Tom nejdříve nepoznal jesli se na té fotce líbá on nebo někdo jiný...

Tento pokládek Bildu pověděl:: "Když sem tu fotku uviděl, pomyslel jsem si nejdřív: 'Do prdele, proč si nemůžu na tu holku a tu situaci vzpomenout??´ Myslim..Tolik holek,na který sem úplně zapoměl, sem už pak neměl."

Ta mladá dáma na obrázku je Svenja B.(19) gymnazistka z Köln-Mühlheim - a velká fanynka Tokio Hotel. Ten mladý muž, který je Tomovi tak šálivě podobný - její přítel Chris M. (16), školák z Marburgu.

Oba jsou pár už asi 4 měsíce,víc než víkendovej románek.

školačka:: "logicky,že někomu se líbí určitý typ.Ale já si Chrise nevybrala protože je tam podobný Tomovi.

Bild se postaral o to, aby včera Svenja na udílení Comet pravého Toma potkala.

docela mazec...tady máte tu fotku kde si všichni mysleli že to je Svenja a Tom:

Tom: Naopak! Řeknu 'díky' a leží s nohami nahoře.

Bill: Když by to bylo na Gustavovi a Georgovi, u Tokio Hotel by hráli jenom na bicí a basu a od všeho jiného by šli pryč.

Bill: Ale ne. Tento rozdíl byl do velké míry zřejmý od začátku. Spíše nechávají tu celou věc s fotkami, rozhovory, červeným kobercem na nás. Šest nebo sedm let předtím, chtěl s námi mluvit jenom malý městský tisk, ale většinou jsme to byli Tom a já, kdo kapelu zastupovali.

Bill: Gustav a Georg tady žili také během našeho prvního nahrávání, ale opravdu rychle se přestěhovali zpátky. Abych byl upřímný, nemůžu to úplně pochopit. Ale možná Tom a já jsme byli výjimečný případ. Naše dětství bylo opravdu drsné. Chodit do školy do vesnice blízko Magdeburgu bylo hrozné. Jsme tak rádi, že jsme se dostali pryč.

Bill: Hodně z nich bylo zveřejněno spolužáky. Ostatní jsme do tisku dali sami. Naše fotky jako mimina, děti, stejně tak jako dojmy z koncertů, když Tokio Hotel byli stále Devilish.

Bill: Nedávno jsme se rozhodli víc fotit. Cestujeme do tolika krásných měst. Děláme a vidíme tolik věcí, který by měly být zachyceny…Pak jsme si to uvědomili: Nemusíme to dělat! Mám vždycky u sebe kameramana. Soukromé focení jsme vzdali.

Bill: Tom a já jsme se rozhodli, ano. Včetně všech negativních stránek - ale naučili jsme se s tím žít. Jenom je špatné, když se do toho připletou lidé, kteří to nechtějí: rodiče, rodina, přátelé. Proto děláme všechno, abychom chránili jejich soukromí před veřejností. Ale v dnešní době je obtížné vést život pro toho, kdo nese jméno Kaulitz.

Bill: V 15. Bylo to, když vyšel náš první singl "Durch den Monsun". Bylo to úžasné, když to všechno vypuklo. Potom se objevily první titulky…

Tom: A měli jsme nabitý program, ihned!

Bill: Ještě dříve přišly do bulváru první články. A když náš song běžel v rádiu a nároky se zvětšovaly, krátce jsem se ptali? Co se to tady děje? Například jsem někde nechal položenou sklenici a tu jste si následující den mohli koupit na eBay. Takové zkušenosti jsou ale dobrá škola. Začínali jsme brzo a díky tomu jsme se také brzy naučili. Tokio Hotel není povolání, je to náš celý život. Mimo to, že prakticky vůbec nic nezůstalo, jenom nejbližší rodina. Na tenhle rok, kdy jsme produkovali album, jsme si striktně řekli, že nebudeme v tisku. Bohužel to ale nefungovalo.

Tom: Není žádný vypínač. Žádné volno.

Bill: Samozřejmě se as od času sám sebe ptám: Udělal bych to dneska stejně takhle? Můžeme vidět naše staré spolužáky. Teď studují, mají první zkušenosti v práci…Věci, které neznáme. Naštěstí se vždycky dostanu do budu, ve kterém si uvědomím, že to, co dělám, mě volá. Co jiného bych měl dělat? Nemůžu žít s úspěchem, ale nemůžu žít ani bez něho.